Dnes je Čtvrtek 24. 08. 2017 a svátek má Bartoloměj

Myslivost

LUKOVŠTÍ TRUBAČI

Myslivecká historie honitby Lukov

 Něco o lukovské honitbě. Lov zvěře byl  až do roku 1848 výsadou šlechty, u nás pánů na Jaroměřicích. Prostý lid venkovský byl povinen chodit na panské hony zvěř nahánět, ne lovit. Protože zvěř na polích působila škody,bylo zcela evidentní, že nějaký zajíc skončil v oku, nebo byl při práci na poli tajně uloven.Rokem 1848 nastaly určité změny, císařským patentem z roku 1849 bylo Výsostné právo honební, které měla šlechta a bohatí měšťané, zrušeno. Honební právo bylo nerozlučně spojeno s vlastnictvím pozemků. Honební řád byl upřesněn zákonem v r. 1866 a příslušné úřady ve Vídni povolili právo honitby jednotlivým obcím, které na svých pozemcích právo vykonávaly a nebo, jako v našem případě, honitbu pronajímaly.První dostupná dochovaná zpráva o honbě je z 13.11.1892 v Knize protokolů na str. 5. Tato kniha byla založena r.1891 a jsou v ní zápisy ze zasedání zastupitelů obce. V té době byl starostou obce Fr. Dohnal. Originál zprávy je ofocen a doložen. Ve zprávě se mimo jiné říká, že toho dne odpoledne projednávali zastupitelé stížnost k c.k. Okr.hejtmanství. Totiž Karel Melkus, Martin Šplíchal, Ign.Matoušek, František Spilka, Ján Matoušek, František Smetana, Jakub Nechvátal, Jan Doležal, Fran.Máchal, František Tichý si stěžují, že obecní honitba byla nesprávně ponechána velkostatku Jaroměřice. Obecní rada se ohrazuje, že toto není pravda, 9.10.1892 bylo usneseno, aby tato byla dána do veřejné dražby a že slovutný c. k. Okresní hejtman, chce-li, znovu se sejdou a rozhodnou. Rozhodli  většinou hlasů ponechati honitbu jaroměřickému velkostatku za 100 zlatých a 1 hl. piva. Dříve měl honitbu též velkostatek , ale za 50 zlatých a 1 hl. piva. Smlouvy byly na šest let. Další zpráva je z 12.6. 1898, tehdy starosta obce Frant. Máchal oznamuje výboru obce, že honitbu  ponechal obci. Správce velkostatku Zvěřina slíbil na nájemném přidat. Výbor se usnáší honitbu opět ponechat na šest let velkostatku. Žádá 180 zlatých a přidat slíbené  typle  z  r. 1893 na stavbu hráze.Tento dokument též přiložen. Následující zápis je až z 16.12.1928, kdy do honebního výboru byli zvoleni Josef Janoušek č.16/26/ František Šplíchal č.18/28/ ,Antonín Durda č.34/59/, František Nechvátal č.28/50/,J.Šplíchalč.88/nyní/69/, František Trojan č.39/88/, Tomáš Tichý č.3. Náhradníci byli Antonín Nechvátal č.23/34/, Matouš Papoušek č.89/63/, Máchal Jan č.24/36/. Předsedou zvolili 9.1.1929 Šplíchala Františka.Honitbu si pronajal Edmund Melkus, mlynář z Mor. Budějovic za 2 610 korun. Smlouva byla uzavřena 9.12.1928 na šest let od 1.1.1929 do 31.12.1934. Již 21.1.1931 byly ale pronajata honitba na šest let  Jaroslavu Pekárkovi vrchnímu adjunktu státních drah za 1 662 korun ročně. 21.1.1934 pronajímá lukovskou honitbu na 6 let a to od 1.1.1935 do 31.12.1940 rolník  BohuslavCejpek z Lukova za 400 korun ročně. Další zápisy o lukovské honitbě v kronikách nic neříkají ani o honitbě, ani o myslivcích. Proto chci dodat pár informací ze svých vzpomínek. Možná, že jsou nepřesné v některých méně podstatných věcech,  třeba se najdou zápisy od bývalých hospodářů ( p.Smetana,p.Melkus),které to upřesní. Honitba lukovská se  koncem padesátých let sloučila s honitbou Bohušice. Výměra obou byla asi 1 200 hektarů, neměla les HORU, protože, jak říkali pamětníci, při utváření honiteb po roce 1948 vznikající myslivecké sdružení se jí bohužel vzdalo, byť se nachází v k. ú. Lukov. Jedná prý se o mrtvý les a Horu dostalo M.S. M. Budějovice. Při slučování honiteb v osmdesátých letech minuléhostoletí naše sdružení v ní krátce lovilo spolu se sdružením M.B., kterého jsme byli součástí. Po roce1990, při utváření nových honiteb, jsme alespoň část této lokality získali zpět. Škoda, že tak krásný úsek lukovského katastru není součástí naší honitby. Po válce, kdy se začaly utvářet mysl. sdružení, byl hospodářem v Lukově p. Kliner Jos., předsedou Vl. Smetana a pokladníkem Vejtasa Jan.Pokud si pamatuji, byl v r. 1968 hospodářem lukovských a bohušických myslivců p.Smetana Vladimír, předseda Venhoda Karel, členové Kozmák František, Vejtasa Jan, Kubát, Šplíchal Vlastimil, Palásek Karel, Veleba Josef, Kliner Josef, Komenda Arnošt, Jílek, Prokeš Lubomír, Částek Karel, Josef  Mafek a Smetana Lad. V letech 1967 jsme začali vysazovat lesní remízky na Heřmanských, postupně na Placích, Kleštínek. Lesík zvaný Remízek byl vysázen již dříve. Sázeli jsme smrky a borovice na Kleštínku keře, později též borovice.V r. 1968 prodalo M.S. Lukov polní hon francouzským střelcům jejich vedoucím byl Vladimír  Paulišta, známý spisovatel lov.příběhů. Lovci byli spokojeni jak s organizací, tak i s výhřadem. Příští rok se vrátili zas. Horší byli lovci z Italie, v roce l969. Zvěře bylo v těch letech hojnost, jen v Malé Bažantnici se tehdá střelilo okolo 90 kohoutů divokého chovu. Lovci se chodili dívat, jestli bažanty      nevypouštíme z beden. Běžně jsme k lovu využívali výra, ten byl u hospodáře  ve voliéře a v zimě jsme zasedli do krytu a stříleli nalétávající dravce. Později by l tento způsob lovu zakázán.U hospodáře p.Smetany byla i líheň, do které jsme dávali vejce koroptví a bažantů z vysečených hnízd. V tédobě se seklo lištami prstovými, které nenadělaly tak velké škody na zvěři jako lišty rotační. Tyto stroje způsobily masakry zvěře bažantí, zaječí i velké škody na kůzlatech.Různé typy plašidčů zvěře neměly velkého účinku. Zvěře pozvolna ubývalo, na polích širokozáběrové smyky, v pícninách rotační lišty, to vše se podepisovalo na stavech zvěře. K těmto změnám došlo snad během tří až čtyř let. Bohušický rybník, kde se za jeden hon střelilo 50-100 kachen začaly zvolna zaplavovat splašky z Mor. Budějovic. Běžně se tam zdržovaly oba druhy čírek, polák malý, velký, chocholačka, kachna divoká, lyska černá.Liška v sedmdesátých letech byla vzácností, hojně bylo tchořů, méně kun, lasice se objevovaly spolu s výskytem hrabošů. Zvyšují se stavy dravců vlivem zákazu odstřelu. Divočáka jsme znali z obrázků, vzácně přelétly divoké husy. Myslivci našeho sdružení byli zváni na hony hlavně do lesa na Horní Lažany a do Vicenic.Na opláku  jsme zvali jejich členy k nám. Tehdy skoro každou sobotu a neděli v listopadu a prosinci byl honu nás nebo u sousedů. Hospodáři se mezi sebou domluvili, abychom mohli střílet doma i jinde.V roce 1964 stál brokový náboj 90 haléřů, později okolo 1,20 koruny, kulový náboj byl asi do 4 Kčs. Sezona začala kachními hony uprostřed srpna a končilo se o Silvestru. Radost  skýtal i lov holubů, v lesích jsme si vyhrabali chodníčky, abychom se mohli bez hluku přiblížit k hřadu na dostřel.Ve zmolách bylo hojně králíků, stříleli se na čekané. Poslední kolonii králíků jsem viděl v roce 1983 ve zmoli na konci Bohušic, která slouží jako skládka. Králíky zdolala myxomatoza a mor králíků.V 80-tých letech, za mysl. hospodáře p. Melkuse jsme si z bývalého obecního chudobince svépomocí zbudovali klubovnu, kterou jsme po povinném sloučení s M.S. Budějovice, na nátlak vedení nového M.S.opustili. Dnes by se nám hodila, ale náklad na opravu by byl velký. Závěrem bych rád popsal několik let, z dob hojných a též z let, kdy zvěře ubývalo: .

 3.11.1973 Lukov  uloveno 38 zajíců   a 77 bažantů,

10.1I.1973 Lukov uloveno 20 zajíců a     66 bažantů.

24.11,1973 Bohušice uloveno  140 zajíců  a 30 bažantů,       

25.1l. l973 Lukov odchyt 64 zajíců - 25 zaječek  a 39 ramlíků, 

I.12. 1973 Lukov uloveno 33 zajíců  a 39 bažantů, 

15.12.1973 Lukov uloveno        83 zajíců  a 3l bažantů.

Na společných honech 1973 uloveno 62 kachen různých druhůa 11lysek černých.  

2.12.1974záznam chybí.

 8.12.1974 bylo uloveno 34 zajíců  a  43 bažantů

Z honů ze 14.12.1974 a 26.12.1974 není záznam. V tomto roce je o 1/3 nižší odstřel než v r. 1973, snad ovlivněno deštěm a kroupami v červnu. Jarní stavy zvěře byly dosti vysoké. P1án 450 zajíců byl splněn. Plán odstřelu bažantů 250 ks. Odstřel 190 ks. Střeleno14 ks spárkaté. 24.3. byla na rybníku spatřena divoká husa. Objevily se tam i 4 páry labutí, ty začátkem května odlétly.V polovině května vynorovali p.Veleba a p. Melkus Na Dubech, ve stohu u Lažan, 2 lišky, lišku a lišáka.   V roce 1975, na kachním honu, slovil p. Karel Palásek na bohušickém rybníku Lžičáka pestrého.    Letos byl abnornální výskyt obou druhů kání, snad to bylo i vyššími stavy hrabošů.   

2.11.1975  začátek Heřmanské, Balíků kopec, Padělky, Díly, Týnské a Tichova zmola sloveno 64 bažantů.  

8.11.1975 začátek Remízek,Vel. Bažantnice, Zarybník, Háječek sloveno 23 zajíců a 43 bažantů. 

 15.11.1975 začátek Tichova zmola, Vel.a Malá Bažantnice, Duby a zmola 23 zajíců a 74 bažantů.

22.11.1975 začátek Heřmanské, Farská zahr., obě Bažantnice, Zarybník   28 zajíců a 34 bažantů.  

7.12.1975 odchyt Díly, Maklos, Heřmanské, Rejdy odchyceno 100 zajíců.  

13.12.1975 začátek Malá Bažantnice, Honeček, Ouvary, Háječek, Kopanina, Zarybník 64 zajíců a 34 bažantů.

24.12.1975 začátek jen Díly 69 zajíců a 8 bažantů, 

 Rok 1976 lze hodnotit jako podprůměrný, bažanti asi vlivem studených jarních dešťů menší stavy, po žních výrazně poklesly stavy zajíců, jen stavy kachen stabilní.

30.10.1976 sloveno 51 zajíců, 56 bažantů, 2 baž. slepice a 5 králíků.  

7.11.1976 začátek Heřmanské, Prilos, Rejdy, Remízek, Bažantnice, Duby, Tichova zmola bylo sloveno 72 zajíců, 50 bažantů a králík.

13.11.1976 Heřmanské, Zadní Háje, Kopaničky, Zarybník, Bažantnice  81 zajíců a 10 bažantů.  

V roce 1977 se proti loňsku zvedly stavy bažantů, jarní stavy zajíců dobré, po žních opět silný pokles. U zajíců nesplněn odlov o 25 ks. stavy stále klesají. U bažantů odlov splněn, zůstalo dosti kohoutů na zimu. Plán odchytu zajíců 50 ks. odchyceno 66 zajíců. Přibývá káňat.  Sloveny 2 lišky a to na Farské zahr. a v Bažantnici, obě na honu. Rok to byl myslivecky dobrý. Záznamy z roku 1978 nejsou. V roce 1979 byly hony pro naprostý nedostatek zvěře zastaveny. Stavy drobné zvěře klesly pod normované stavy. Zajíci po žních padají, stavy dravců stoupají. Roku 1980 se stavy zajíců zvýšily, aby po žních zas prudce polesly. Bažantů je o málo více. Dravciz vyšují svoji početnost, zejména káňata a jestřábi. Na Dubech spatřen orlovec říční, i piliši jsou početnější. Hon byl pouze jeden a to 26.12. se 14 slovenými bažanty.Rok 1981 byl lepší předešlého, na pěti honech jsme střelili 120 zajíců a 80 bažantů. Stoupají stavy lišek. Rok 1982 byl teplý, vyznačoval se halasnou srnčí říjí, bažanti skoro vymizeli, zajíců je málo.Hony byly, odstřel byl slabý. I kachen ubylo, nižší odstřel než jiná léta, nevýrazné hnízdění. Objevili se kormoráni, divoké husy, ty ještě 9.12. přelétavají  v 16 hod. bohušický rybník. I srnčího ubývá. Na okrese je výskyt vztekliny.Teplý a suchý byl rok 1983. zajíců po žních ubývá, bažanti se ztrácí, kachny jsou v průměru. Objevuje se černá zvěř, migruje přes Zarybník.  Nízké stavy zvěře jsou i v roce 1984. Odlov není skoro žádný, kachny v průměru, rostou počty lišek, černá je vidět častěji. V Zarybníku střeleny 2 ks. černé, bachyně asi 60 kg a 15 kg sele.Rok 1985 byl zprvu mokrý, podzim suchý, v listopadu napadlo dost sněhu na 14 dní, pak se oteplilo. Mírně se zvedly stavy zajíců, bažanti mizí, stejně tak srnčího ubývá a lišek.Vlivem znečištěné vody v rybníce  mřou kachny na botulin. V Lukově dvě lišky pozitivní na vzteklinu a v Hoře zjištěna uzajíců tularemie.  2.11.1985 Bohušice uloveno 27 zajíců, 1 kočka a 1 straka, 9.11.1985 v celé Hoře uloven 1 bažant, 27 zajíců a 2 lišky.       V roce 1986 dále ubývá srnčí zvěř, kachny, o zajících a bažantech nemluvě, snižuje se počet střelených lišek, zato přibývá černé zvěře. V celém M.S. Mor. Budějovice, pod které naše honitba náleží, bylo v roce 1987 sloveno 26 lišek, 1 kuna, 1 tchoř, 26 kusů srnčí zvěře. Z toho bylo 10 srnců, 10 srn a 6 kůzlat. Odchytili jsme 13 ondater. Na pěti honech uloveno 104 zajíců, 10 jich bylo odchyceno, dále sloveno 30 bažantů a 11 divočáků, z nich byli 4 lončáci, 6 selat a 1 bachyně. Kachen jsme ulovili 71 kusů. Zima roku 1988 byla velmi mírná, objevuje se více zajíců. Zato kachny na bohušickém rybníku, asi důsledkem silně znečistěné vody, začaly houfně hynout na botulin. V okolí rybníka jsme nacházeli jejich kadávery. Dokonce se našly 2 lišky, které po rozboru prokazovaly botulinovou nákazu z mrtvých kachen. V tomto roce jsme ulovili 8 kusů černé, 13 srnců, 12 srn, 8 kůzlat, dále 147 zajíců, bažantů bylo 7,  odchytili jsme 26 zajíců, zastřelili 6 lišek, 2 kuny a 2 tchoře. Toto bylo uloveno v celém M.S. Mor. Budějovice.  3.10. toho roku byly naháňkou v kukuřici na Žlabině uloveny 4 kusy černé zvěře, 3 loňčáci a jeden větší kus.

Toto je pár vzpomínek na lepší časy pro myslivce, kdy bylo podstatně více zvěře. Věřím, že jsou zachovány zápisy bývalých mysl.hospodářů, aby i nastupující generace myslivců věděla něco z historie myslivosti v našem sdružení.

Ze starých zápisů obecních i vlastních sepsal v září 2006 Prokeš Lubomír.  Děkuji paní Mgr. Blance Potěšilové  za možnost nahlédnout do lukovské kroniky a starých zápisů.